Diář a notesy Evy Salvatore Burešové
Máme za sebou přesně rok, kdy jsme společně vydali první Evin diář s titulem Tobě 2021. Diář, do kterého jsme společně dali všechno. Eviny texty, které pohladí na duši nejen její fanoušky, nové krásné fotky, ručně malované obrázky, pečlivě připravovanou grafiku a také pár zajímavostí, díky kterým byl diář zkrátka jiný než ty ostatní.
Je únor 2021 a my se letos poprvé scházíme v Praze, u Evy doma. Takových schůzí nás čeká během roku ještě spousta, ale tato je letos první.
Sedíme na zemi v obývacím pokoji, kolem nás poskakuje Náťa a Evina mamka nám připravuje kávu a párky s kečupem. Kolem je spousta květin a hraček. Na stole před námi leží hromada materiálů – fotky, texty, obrázky, nápady a my diskutujeme nad tím, jak bude vypadat letošní diář. Co uděláme stejně? Co uděláme jinak? V čem můžeme být lepší než loni?
Je před námi hodně práce, ale do začátku máme jasno v jedné věci. V novém diáři chceme Evu ještě více fanouškům přiblížit takovou, jaká je. Normální, milá holka, která miluje své fanoušky, žije svou prací a má toho neskutečně moc, ale na druhou stranu také prožívá radosti i starosti běžného života, stejně tak, jako každý z nás.
Ukážeme fanouškům Eviny začátky, aby si uvědomili, že každý z nás může vystoupat na vrchol v tom, co má rád.
Odkryjeme kus jejího soukromí, zjistíme více o tom, co pro ni znamená rodina, láska, práce a mnoho dalšího.
Dáme v diáři větší prostor fanouškům, jejich tvorbě, jejich příběhům a třeba i tomu, co mají s Evou společné.
Přidáme do diáře mnohem více zajímavostí a (zatím ještě) tajemství, se kterými bude Eva se svými fanoušky po celý rok opět trochu o něco blíž.
Zvýšíme také počet stránek, protože Eva pro své fanoušky napsala spoustu krásných a povzbudivých textů, které by stačily i na dva diáře.
Tak jsme to tedy udělali a doufáme, že se nám to společně povedlo. Je to vlastně i takový malý zázrak, protože toho má Eva opravdu hodně a tak do poslední chvilky před tiskem ještě měníme, upravujeme a vylepšujeme co se dá a co nás stále napadá.
Máme velkou radost, protože je z 90% hotovo. Proč z 90%? Ten zbytek si necháváme ještě na dotvoření příběhu, a to až v průběhu roku. Ale už vám nikomu nic víc neprozradíme, protože by to byla škoda vás o to připravit.